Urodynamické vyšetření: Typy, průběh a výsledky

Urodynamické vyšetření pomáhá lékaři diagnostikovat stavy, které ovlivňují funkce dolních močových cest nebo vyvolávají negativní příznaky jako samovolné úniky moči (močová inkontinence), příliš časté močení nebo naopak neschopnost vymočit se (anurie).

Urodynamická vyšetření se zaměřují na schopnost močového měchýře zadržovat a uvolňovat moč. Podle výsledků urodynamického testu lékař doporučí vhodný léčebný plán pro každého pacienta.

Urodynamické testy pro muže provádí urolog, pro ženy urogynekolog. Pokud zatím netušíte, zda nějaké specializované vyšetření potřebujete, ale již pociťujete negativní příznaky, zajděte nejdříve ke svému praktickému lékaři. Je možné, že urodynamické vyšetření vzhledem k vašim symptomům zatím nepotřebujete.

V článku si popíšeme průběh několika typů urodynamického vyšetření a běžné postupy, se kterými se můžete setkat.

KDE V ČESKU ZAJÍT NA URODYNAMICKÉ VYŠETŘENÍ?

Urodynamické vyšetření lze v Česku podstoupit na specializovaných urologických nebo urogynekologických pracovištích v nemocnicích nebo na klinikách, které mohou být i soukromé.

Doporučení na urodynamické vyšetření vám obvykle vystaví praktický lékař, mužům urolog a ženám gynekolog. Pokud je to potřebné, lékař vás dále nasměruje na vhodné pracoviště ve vašem městě nebo regionu.

Obsah článku

Co přesně je urodynamické vyšetření?

Urodynamická vyšetření jsou různá diagnostická vyšetření, která pomáhají urologům a urogynekologům zjišťovat problémy s močovým měchýřem, močovým svěračem mezi měchýřem a močovou trubicí a samotnou močovou trubicí.

Principem testů je měření a porovnání tlaků v močovém měchýři a v břišní dutině během plnění a vyprazdňování močového měchýře. Vyšetření zkoumají také funkčnost svěrače močové trubice (profilometrie).

Výsledkem urodynamického vyšetření je zjištění, jak dobře a zda vůbec dovede pacient skladovat a uvolňovat moč. Lékař při testech zjišťuje:

funkce svalů a nervů v močovém měchýři,
tlak v močovém měchýři a jeho blízkém okolí,
rychlost odtoku moči a její objem.

Díky výsledkům urodynamického vyšetření lékař předepíše nejlepší léčebný plán pro úlevu od nepříjemných příznaků u postiženého.

Druhy urodynamických vyšetření

Cystometrie:	Test zkoumá funkce močového měchýře během jeho plnění a vyprazdňování, měří jeho kapacitu, pružnost a změny tlaku. Cystometrie zjišťuje problémy jako hyperaktivní močový měchýř, inkontinence nebo neurologické poruchy ovlivňující močení.
Elektromyografie:	Test zkoumá elektrickou aktivitu svalů a nervů, které svaly řídí, aby zjistil poruchy jejich funkcí. Používá se pro zhodnocení činnosti svalů pánevního dna a svěračů, nebo při problémech s močením a inkontinenci.
Tlakoproudové vyšetření:	Test zkoumá vztahy mezi tlakem v močovém měchýři a průtokem moči při močení. Lékaři pomáhá zjistit, zda problém s odtokem moči způsobuje překážka v močových cestách (obstrukce) nebo oslabené svalstvo močového měchýře
Test zbytkové moči po vyprázdnění:	Test zjišťuje množství moči, které v močovém měchýři zůstává po vymočení. Vyšetření diagnostikuje problémy s neúplným vyprazdňováním měchýře (retence moči) při zvětšené prostatě, poruchách svěračů nebo při oslabených svalech měchýře.
Uroflowmetrie:	Test měří rychlost a objem průtoku moči při močení, aby zjistil, zda moč odtéká plynule nebo přerušovaně. Pomáhá diagnostikovat překážku v močových cestách, kterou je typicky zúžení močové trubice (striktura uretry) nebo problémy způsobené zvětšenou prostatou.
Videourodynamické vyšetření:	Kombinovaný test urodynamického měření se zobrazením močového měchýře a močových cest během plnění a vyprazdňování. Test poskytuje detailní informace o funkcích a anatomii močové soustavy, čímž pomáhá při diagnostice složitějších poruch močení.

Tabulka nejčastějších typů urodynamických vyšetření

Kromě těchto testů vám může lékař podle svých zjištění doporučit i další specializovaná vyšetření. Pro vlastní bezpečí vždy dodržujte jeho doporučení.

Běžné důvody pro doporučení urodynamického vyšetření

Urodynamické vyšetření se specificky zaměřuje na dolní močové cesty, protože právě tam vznikají nejčastěji problémy s močením jako překážky (obstrukce), samovolné úniky moči (inkontinence) nebo poruchy funkcí močového měchýře.

Vyšetření pomáhá zjistit přesnou příčinu problémů jako je porucha uvolnění svěračů nebo snížená kapacita a schopnost svalů močového měchýře stahovat se (odborně snížená kontraktilita).

Test se nezaměřuje na horní močové cesty, kam patří ledviny a močovody. Ty se vyšetřují jinými diagnostickými metodami, typicky ultrazvukem nebo počítačovou tomografií.

Močový měchýř zdravého člověka by se měl během močení dokonale vyprázdnit. Pokud k tomu z nějakého důvodu nedochází a člověk močí příliš často nebo naopak vůbec, lékař doporučí urodynamické vyšetření.

Mezi běžné důvody pro vhodnost urodynamického vyšetření patří:

samovolný únik moči a tedy močová inkontinence,
příliš časté močení nebo časté či akutní nutkání na močení,
bolest nebo pálení při močení,
opakující se infekce močových cest,
problémy spustit proud moči (ischurie),
neschopnost úplně vyprázdnit močový měchýř, ve kterém zůstávají zbytky moči (retence moči),
slabý a pomalý proud moči, který se na chvilku zastaví a pak zase začne.

Průběh různých urodynamických testů

Každé specifické urodynamické vyšetření má jiný průběh. Mnohdy musí lékař provést hned několik testů najednou, aby plně pochopil fungování vašich dolních cest močových.

Průběh cystometrie

Cystometrie měří pomocí tenkých hadiček (katetrů) tlak v močovém měchýři. Vyšetření není bolestivé.

Cystometrie pomáhá zjistit:

jaká je kapacita močového měchýře a tedy kolik moči se do něj vejde,
pod jakým tlakem měchýř skladuje moč a jak rychle se tlak zvyšuje během plnění měchýře,
kolik moči v měchýři již vyvolává nutkání na močení,
svalové kontrakce při naplnění měchýře.

Pacient začíná cystometrii s prázdným měchýřem. Lékař do něj přes močovou trubici vsune katetr se senzorem (manometrem), který měří tlak v močovém měchýři během celého vyšetření. Lékař může druhým senzorem současně měřit také tlak uvnitř břicha, do kterého zavede katetr přes konečník u mužů nebo přes pochvu u žen.

Lékař dále naplní měchýř roztokem a během plnění bude sledovat tlak, při kterém dojde k jeho úniku. Na konci vyšetření bude pacient požádán, aby se vymočil. V tomto okamžiku manometr změří tlak v měchýři a průtok odtékající moči.

Výsledky cystometrie u mužů mohou ukazovat na zvětšenou prostatu, kvůli které dochází k problému normálně se vymočit.

VIDEO (YouTube, anglicky): Průběh cystometrie

Průběh elektromyografie

Elektromyografie měří elektrickou aktivitu svalů a nervů v močovém měchýři a svěračích kolem něj. Lékař během vyšetření nalepí pacientovi v blízkosti močové trubice a konečníku senzory a monitoruje jimi elektrické impulzy, když se svaly pánevního dna stahují a uvolňují.

Vyšetření pomáhá diagnostikovat onemocnění svalů nebo nervů tím, že upozorňuje na abnormality v přenosu nervových signálů a v reakci svalů na ně.

Průběh vyšetření zbytkové moči

Toto urodynamické vyšetření měří množství moči, které v měchýři zůstává po jeho vyprázdnění. Zbylá moč se odborně nazývá postmikční reziduum (zbytky po vymočení). Je normální, když v měchýři nějaká zbytková moč zůstane po vymočení i u zdravého člověka. U postižených je ale toto množství abnormální a po vymočení jim v měchýři zůstává v měchýři až příliš moči.

Lékař se na stav měchýře podívá pomocí ultrazvukového vyšetření. U některých pacientů ale toto vyšetření není možné, takže lékař může zbytky moči změřit také pomocí katetru. Lékař jej přes močovou trubici zavede až do měchýře a zbylou moč odčerpá.

Pokud je objem zbylé moči větší, než 150 mililitrů, může se jednat o příznak nesprávného a nedokonalého odtoku moči. Příčiny mohou být různé, takže další postup lékař doporučí podle zjištěné diagnózy.

VIDEO (YouTube, anglicky): Průběh vyšetření zbytkové moči

Průběh uroflowmetrie

Uroflowmetrie také zkoumá rychlost močení. Lékař vás předem vyzve, abyste do ordinace přišli s plným močovým měchýřem.

Během vyšetření se vymočíte do speciální měřící toalety, která bude měřit množství a rychlost průtoku moči.

Výsledky uroflowmetrie pomohou zjistit, zda trpíte oslabením svalů močového měchýře nebo zda existuje nějaká překážka, která brání odtoku moči a způsobuje tím slabý nebo přerušovaný proud.

MĚJTE PŘEHLED: Uroflowmetrie: Jak probíhá vyšetření proudění moči, jak se na něj připravit a kolik stojí?

Průběh videourodynamického vyšetření

Videourodynamické vyšetření kombinuje cystometrii, uroflowmetrii s rentgenovým nebo ultrazvukovým zobrazením močového měchýře. Lékař naplní měchýř přes katetr tekutinou. Současně s tím bude měřit tlak a objem měchýře.

Během plnění měchýře a následného močení lékař pořizuje snímky nebo videa, díky kterým jasně vidí celkovou anatomii a funkce močové trubice a svěračů.

Videourodynamické vyšetření komplexně odhaluje problémy jako překážky v odtoku moči, samovolné úniky moči nebo některé neurologické poruchy.

VIDEO (YouTube, anglicky): Průběh videourodynamického vyšetření

Příprava na urodynamické vyšetření

Ke svému praktickému lékaři nebo přímo k urologovi nebo urogynekologovi zajděte, pokud si na sobě všímáte problematického močení nebo příznaků infekce jako horečka a zimnice.

Většina typů urodynamických vyšetření nevyžaduje žádnou specifickou přípravu. Rozdíl spočívá v tom, zda má pacient přijít do ambulance s plným nebo prázdným močovým měchýřem. O tom vás bude informovat váš lékař.

Pokud nyní užíváte nějaké léky nebo doplňky stravy, informujte o nich lékaře ještě před provedením testu. O případných dalších požadavcích vás již bude informoval lékař sám, takže jej vždy pozorně poslouchejte.

Délka urodynamického vyšetření se liší podle konkrétního typu, ale průměrně se v ordinaci zdržíte zhruba do 45 minut.

Zmíněné typy testů považujte za bezpečné a velmi spolehlivé. Riziko vzniku infekce močových cest sice existuje, ale zjištění, jak přesně funguje vaše močová soustava a zda je zdravá je vždy nadřazeno případnému riziku.

Co se bude dít po urodynamickém vyšetření?

V závislosti na konkrétním urodynamickém testu je možné, že budete pociťovat bolest, nepohodlí a podráždění, zvlášť pokud vám bude lékař zavádět přes močovou trubici katetr se sondou. Nepohodlí může trvat několik hodin až 1-2 dny.

Možné je i to, že si kvůli podráždění močových cest všimnete stop krve v moči (lékařsky hematurie). Abyste minimalizovali riziko komplikací, dodržujte zvýšený pitný režim a případné abnormality hlaste lékaři, který vás vyšetřoval.

Na podrážděná místa můžete přikládat teplé obklady a dávat si teplou koupel. Pokud je bolest až příliš silná, v lékárně si sežeňte volně prodejné léky proti bolesti.

Pokud lékař předpokládá zvýšené riziko infekce, může vám předepsat antibiotika. Ty ale nikdy neshánějte bez předpisu a vědomí lékaře, protože ne vždy jsou antibiotika nezbytná.

Urodynamická vyšetření obvykle nejsou bolestivá, ale mohou být nepříjemná. Dospělému pacientovi obvykle není nutné podat anestezii. Děti ale mohou reagovat citlivěji, takže určitá nízká dávka anestetik může být vhodná. Vždy mluvte se svým lékařem.

Pokud se u vás po urodynamickém vyšetření objeví nějaké nepříjemné pocity nebo komplikace a samy se neztratí do 2 dnů, měli byste kontaktovat lékaře. Pokud se u vás objeví příznaky infekce jako horečka a zimnice nebo bolesti a otoky, je vhodné kontaktovat lékaře ihned.

Kdy dostanu výsledek urodynamických testů?

Výsledky cystometrie nebo uroflowmetrie byste měli znát ještě v ten samý den.

Na výsledek elektromyogramu nebo videourodynamického vyšetření si můžete počkat několik dnů.

Lékař vás s výsledky obeznámí hned jak je bude mít. Pokud budete potřebovat doplňující vyšetření, lékař vás opět pozve do své ordinace. Vždy poslechněte svého lékaře, protože má nejlepší přehled o vašem zdravotním stavu. Díky tomu vám předepíše tu nejvhodnější léčbu přesně podle vašich potřeby a možností.

Co jsme zjistili o urodynamickém vyšetření?

Zjistili jsme, že urodynamické vyšetření diagnostikuje stavy ovlivňující močový měchýř, močovou trubici nebo svěrač mezi nimi. Testy trvají krátce a nejsou složité. Lékař díky nim získá přehled o tom, jak močový měchýř skladuje a uvolňuje moč.

Pokud máte jakékoliv dotazy na typ, průběh a výsledky urodynamického vyšetření, ptejte se urologa pokud jste muž nebo urogynekologa pokud jste žena.

Máte vlastní zkušenost s urodynamickým vyšetřením? Který typ jste podstoupili, co vám lékař diagnostikoval, jak jste se léčili a jak se cítíte dnes? Nebo máte další doplňující dotazy?

Na vaše zkušenosti a dotazy jsme v redakci Erekce.cz zvědaví i s ostatními čtenáři. Napište nám do komentářů pod článkem a rozjeďme diskusi, prosím 🙂 Přeji vám hlavně pevné zdraví a pokud možno žádné urodynamické vyšetření.